Základní principy
Čtyři ušlechtilé pravdy
Buddha učil, že život obsahuje utrpení, utrpení má příčinu, utrpení lze překonat a existuje cesta k překonání utrpení.
Osmidílná stezka
Praktická cesta zahrnující např. etické jednání, meditaci a rozvíjení moudrosti.
Karma
Naše činy mají důsledky - pozitivní jednání přináší pozitivní výsledky, negativní jednání přináší negativní výsledky.
Meditace
Klíčová praxe pro zklidnění mysli a prohlubování vhledu do pravé povahy mysli a reality.
Proč buddhismus dnes?
Buddhismus nabízí mimo jiné praktické metody pro zvládání každodenního stresu, rozvíjení vnitřního klidu a větší spokojenosti. Učí nás, jak:
- Lépe porozumět vlastní mysli
- Kultivovat soucit, laskavost a další pozitivní vlastnosti
- Nacházet vyrovnanost, nadhled a moudrost i v dnešním uspěchaném světě
- Žít přítomným okamžikem
- Začlenit všechny aspekty našeho života do osobního a duchovního rozvoje
- Odstranit negativní způsoby myšlení a emoce a rozvíjet pozitivní.
Jak začít
Nejlepší způsob, jak se s buddhismem seznámit, je prostřednictvím vlastní zkušenosti. Stačí s otevřenou myslí vyzkoušet, co vám může tato starobylá, a přesto velmi aktuální filozofie a její metody nabídnout.
Některé z pojmů, se kterými se v buddhismu můžete setkat
Buddhovská přirozenost
Vrozený potenciál, který mají všechny bytosti k dosažení dokonalého osvícení. Z tohoto pohledu duchovní cesta spočívá v odstranění všeho, co brání tomuto přirozenému stavu, abychom jej rozpoznali v celé jeho nádheře, moudrosti a síle, a tak dosáhli našeho osvícení, probuzení.
Čtyři vznešené pravdy
Buddha Šákjamuni po dosažení probuzení učil čtyři vznešené pravdy jako ústřední téma takzvaného prvního otočení kola dharmy (prvního, esenciálního cyklu jeho učení). Jsou jimi:
- pravda utrpení, kterou je třeba pochopit,
- pravda o příčinách utrpení, kterých je potřeba se vzdát,
- pravda ustání (příčin utrpení), které má být uskutečněno
- a pravda cesty, na kterou je potřeba se spolehnout, praktikovat ji.
Dvě pravdy
Všechny jevy mají absolutní a relativní aspekt neboli absolutní a relativní pravdu. Absolutní či konečný aspekt je pravá povaha všeho - to jak věci skutečně jsou. Konvenční nebo relativní je to, jak věci vypadají. V buddhismu jsou známy jako „dvě pravdy - absolutní a relativní pravda“, ale nelze je chápat jako dvě oddělené dimenze, ale spíše jako dva aspekty jedné reality existující v závislosti na úhlu pohledu.
Čtyři nezměrnosti
Čtyři nezměrnosti jsou základem pro vytvoření bodhičitty.
- První je nezměrná laskavost či dobrotivost, kdy si přejeme, aby všechny bytosti byly šťastné a měly příčiny štěstí.
- Druhou je nezměrný soucit. Je to přání, aby všechny bytosti byly zbavené utrpení a jeho příčin.
- Třetí je nezměrná radost, přání, aby všechny bytosti zůstaly šťastné a jejich štěstí se dále zvětšovalo.
- Čtvrtou je nezměrná nestrannost, kdy nejen všechny bytosti, ale i jevy (např. příjemné a nepříjemné) bereme za rovné.
Bodhičitta
Jsou dva druhy bodhičitty – relativní a absolutní bodhičitta.
Relativní bodhičitta je přání dosáhnout buddhovství ve prospěch všech bytostí a cvičení se v metodách k dosažení tohoto cíle.
Absolutní bodhičitta je přímý vhled do absolutní povahy jevů, prvotní moudrost.
Útočiště
Přijetí útočiště je základem a vstupní branou do všech buddhistických praxí, je základem všech slibů. Podstatou je přijetí Tří klenotů, tzn. Buddhy, dharmy a sanghy, za své útočiště. Důvody přijetí útočiště jsou strach z vlastního utrpení v samsáře, soucit s utrpením ostatních a víra ve Tři klenoty. Buddhu považujeme za svého průvodce a učitele, dharmu za svou cestu a sanghu za své společníky na cestě. Přijetím útočiště se formálně staneme buddhisty.
Sliby útočiště a sliby bodhisattvy
Útočiště je základem všech buddhistických praxí. Slib útočiště je potřeba přijmout, chcete-li se stát buddhisty. Slibujete, že budete považovat Buddhu za svého učitele, dharmu za cestu, po které půjdete, a sanghu za své společníky na cestě. Po přijetí útočiště byste neměli ubližovat bytostem. Jeho přijetí je podmínkou pro přijetí slibů bodhisattvy.
Sliby bodhisattvy jsou v podstatě závazek, že se stanu bodhisattvou, tj. tím, kdo chce dosáhnout buddhovství pro dobro všech bytostí. Slibujeme, že nebudeme sobečtí, tj. že budeme považovat ostatní za důležitější, než sebe sama, a že se v tomto budeme cvičit.
Podle velkého indického učence Šantidévy je velmi důležité a přínosné přijmout sliby bodhisattvy, protože oproti ostatním ctnostem se ctnosti, které jsou ve spojení se sliby bodhisattvy, nikdy nevyčerpají a díky těmto slibům hromadíme ctnosti, např. i když spíme.
Šest páramit
Šest páramit neboli šest transcendentních dokonalostí jsou hlavní praxí mahajánového buddhismu. Jsou jimi:
- štědrost - postoj, že je potřeba dát ostatním, co máme, aby jim to pomohlo,
- morální disciplína - zdržení se negativních činů, vykonávání pozitivních činů a pomáhání ostatním,
- trpělivost - neboli oproštění se od zlosti, schopnost snášet křivdy, těžkosti a také hlubokou pravdu,
- entuziasmus - postoj radostného vykonávání toho, co je ctnostné, pozitivní nebo prospěšné,
- meditativní koncentrace - schopnost bez rozptýlení a s lehkostí spočívat ve ctnosti,
- moudrost - tj. moudrost dokonalého rozlišení všech jevů a prvotní transcendentní moudrost.
Prvních pět páramit odpovídá hromadění zásluh a jsou příčinou šesté páramity, která odpovídá hromadění moudrosti.
Sútrajána a vadžrajána
Sútrajána zahrnuje učení theravády a mahájány. Je známá také jako „příčinná cesta“, při níž se praktikující zaměřují na příčiny dosažení osvícení, jako je šest dokonalostí (páramit), třicet sedm faktorů osvícení a různé etické a intelektuální disciplíny. Buddhovství se objeví jako výsledek, když jsou všechny tyto příčiny dokončeny.
Učení a praxe vadžrajány neboli „cesty tajné mantry“ patří do mahájánové buddhistické tradice. Obsahují mnoho účinných metod, jako jsou vizualizace, recitace manter atd., umožňujících rychlé dosažení přímé realizace buddhovské přirozenosti. Je důležité si uvědomit, že všechny tyto metody jsou pouze šikovnými prostředky, nikoli cílem samotným. Jak říká Jeho Svatost Dalajlama: „Buddhismus není o rituálech, mantrách nebo vizualizacích. Mohou být jeho součástí, ale základním smyslem buddhismu je transformace mysli.“
Tantrické zmocnění
Tantrické zmocnění či iniciace je obřad, během něhož přijímáme požehnání Buddhy, které probouzí osvícené kvality naší buddhovské podstaty a umožňuje nám je rozvíjet prostřednictvím transformačních praktik a meditací.
Toto požehnání je předáváno nepřerušenou linií, která sahá až k samotnému Buddhovi a byla po generace předávána z mistra na žáka.
Během obřadu mistr poskytuje vedení a vede účastníky prostřednictvím vizualizací a modliteb nezbytných k přijetí iniciace. Po jeho dokončení nejenže účastníci navazují hluboké karmické spojení s ostatními účastníky, mistrem a Buddhou iniciace, ale také získávají zmocnění k praktikování meditací a duchovních cvičení vedoucích k osvícení.
Tantrické závazky
V tantře existují kromě slibů útočiště a slibů boddhisatty i další závazky (samaja), které se dají shrnout do základních principů: je potřeba mít úctu k ostatním bytostem, nikomu neubližovat a naopak se snažit pomáhat.
