Jasné zrcadlo činů a následků

Zlé činy mající zdroj v nenávisti
nás vženou do pekel
a ty, které vznikají z chamtivosti,
k hladovým duchům.
Hloupost nás dovede do říše zvířat.

Zabití jedné bytosti ve prospěch mnoha bytostí a podobné činy,
i když vypadají jako činy špatné,
budou mít příjemné následky,
protože motivací není negativní emoce
a tato jednání přinesou větší užitek.

Naprostým opakem těchto deseti špatných činů
je deset blahodárných činů.
Prožíváme dva druhy jejich následků:
ty, které přímo vidíme, a karmické následky.
Mít dlouhý život, dobré zdraví, šťastnou mysl,
mít stále větší majetek, být bohatý,
být oblíben ostatními, nemít nepřátele,
pronášet slova mající váhu,
mít někoho, kdo nám pomáhá,
mít dobré přátele, být chválen ostatními,
mít stále vyrovnanou mysl,
mít výsledky, v které doufáme, zažívat hodně lásky,
vždy nacházet správnou cestu -
to jsou menší zážitky v tomto životě.
V budoucích životech budeme prožívat ty velké.

Díky ctnostem, avšak s převládající nevědomostí se dostaneme
do říše lidí. Převládá-li nenávist, pak k polobohům
a kvůli připoutanosti půjdeme do božských říší.
Odstraněním rušivých emocí se osvobodíme od utrpení,
ve spojení s metodami to bude příčinou velkého probuzení.

Praxe štědrosti, morální disciplíny, trpělivosti,
entuziasmu, meditativního soustředění a moudrosti,
jež jsou všechny správně praktikované třemi branami
a motivované laskavostí, velkým soucitem a bodhičittou,
s myslí plnou víry, nezatíženou chtivostí, nenávistí a hloupostí -
tyto praxe, které jsou ctnostné ve všech aspektech,
dozrají v následky v tomto světě.
Jsou to bohatství a štěstí vyšších říší,
příjemný vzhled, spontánní plnění všeobecného blaha,
klidná a vyrovnaná mysl a mysl bez nevědomosti.
Konečnými následky jsou
majestátnost a sláva, hlavní a vedlejší znaky Buddhy,
úžasné osvícené aktivity,
samádhi, nadpřirozené vnímání, schopnost konat zázraky,
nebojácnost, dokonalé vědění,
a tím všechny úžasné svrchované kvality.

Darování bytosti pro zabití a podobné činy,
i když vypadají jako ctnost,
budou mít za následek utrpení,
protože pohnutkou není čistě nesobecký úmysl
a velmi to ublíží živým bytostem.

I když jsme neustále hromadili špatné činy,
narodíme se ve vyšších říších,
bude-li okamžik smrti spojen s ctností,
poněvadž hnací silou pro zrození bude ctnost.
Budeme však stále mučeni utrpením,
jako jsou nemoci, chudoba a další soužení,
protože tyto špatné činy určí podmínky života.
I když jsme neustále hromadili ctnostné činy,
narodíme se v nižších říších,
bude-li okamžik smrti spojen s negativním činem,
poněvadž hnací silou pro zrození bude čin zlý.
Budeme však mít štěstí a pohodlí
jako král nágů nebo nejmocnější jakša a jim podobní,
protože tyto ctnostné činy určí podmínky života.

Oba činy špatné způsobí neustálé utrpení,
oba činy ctnostné stálé štěstí.
Když ctnostné a špatné činy nejsou smíchané,
jejich následkem jsou zážitky nesmíšené.
Následkem činů smíchaných budou zážitky smíšené.
Na základě rozdílu v síle činů,
které nás vhánějí do dalšího života, tj. jsou-li silné nebo slabé,
budeme prožívat jejich následky v příštím nebo v jednom z dalších životů.
Velmi silný čin, který je příčinou,
určitě přinese prožití následku,
pokud to neovlivní další podmínky.

Stejně jako když zasejeme
semínka rýže a ječmene,
vyrostou neomylně jejich vlastní výhonky,
stejně tak dobré a špatné činy mají
své vlastní následky – štěstí a utrpení.

Jestliže následek, který je velmi silný
v závislosti na objektu činu, vlastním činu a myšlenkách,
nemohou odvrátit ani buddhové,
není třeba hovořit o nikom jiném.
Nicméně například mysl bodhičitty
a dokonalá prvotní moudrost prázdnoty
odstraní všechna zatemnění činů,
poněvadž to je lék na jejich základní příčinu. Jak úžasné!

Začátek praktikování ctností
a vzdání se špatných činů
na základě získání víry v tuto vzájemnou závislost
činů a následků se dá přirovnat
k vykročení na pohodlnou cestu
a vyhnutí se cestě k propasti člověkem,
který je obdařen viděním.

Kdokoliv má hluboký a
správný světský náhled,
ten ani za tisíc životů
nepůjde do nižších říší.

Vyhnutím se špatným činům, metodami k jejich očištění,
nadšením pro ctnosti a jejich úplným věnováním všem bytostem
budou značně přibývat ctnosti,
jež jsou následkem dřívějších příčin.
Pročež také bez obtíží dosáhneme
stavu vševědoucího Buddhy.

Pochopením, že relativní realita je
vzájemnou závislostí příčin a následků,
dojdeme také k pochopení samotné
její pravé povahy přesahující myšlenkové konstrukce.

Správné pochopení tohoto vzájemně závislého
vznikání příčin a následků
je základem dokonale čistého náhledu a jednání.
Proto by mělo být studováno a praktikováno jako první.

Ty, jenž jsi nazýván Činkim,
ačkoliv jsi mladý, jsi oporou pro staré.
Přestože jsi bohatý, považuješ dobré vlastnosti za důležitější.
I když ses stal významným, nejsi domýšlivý.
Toto napsal Phagpa, který vybraně hovoří,
díky tvému užitečnému pobízení,
podle učení největších učenců
a všech jejich komentářů plných velmi jasné moudrosti,
která správně analyzuje Buddhovo učení.

Ať se díky této ctnosti všechny bytosti
vždy a zcela oprostí od všeho špatného jednání
a ať následují cestu, ze které mají
vždy radost všichni Vítězní!

Vy všichni rozumní, studujte
toto Jasné zrcadlo činů a následků,
které bylo zdárně dokončeno díky rozlišující moudrosti podobné kováři,
pocházející z drahocenného učení Vítězných.

Učení o činech, příčinách a následcích,
které objasňuje text nazvaný Jasné zrcadlo činů a následků,
napsal devatenáctého dne sedmého měsíce roku ve znamení zemského koně
ten, jenž se nazývá Phagpa a který hovoří bezchybně a přesně o tom, jak to je, podle Buddhova učení a logiky.
Tento text má v originále čtyřicet strof.
 
 

Z tibetštiny přeložil Jamyang Shenphen Bhutia a Jindra Bhutia Holovská, 2023. © Siddhártha Centrum z. s.