Linie Sakya

Linie Sakya

 

Tradice Sakya je jednou ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Hrála významnou roli ve vývoji a šíření nových tanter, které se do Tibetu dostaly v 11. století. Během 13. a 14. století držitelé tradice Sakya Tibetu vládli. Ačkoli v průběhu staletí politická role školy Sakya postupně upadala, důraz na pokračování její jedinečné duchovní tradice byl stále udržován. Díky tomu tato duchovní tradice vzkvétala a vzešlo z ní mnoho skvělých a význačných praktikujících, světců a učenců.

Počátky tradice Sakya jsou úzce spjaty s linií rodu Khön, který sám pochází z nebeských bytostí. Počínaje Khön Konchok Gyalpem (1034-1102), zakladatelem tradice Sakya, pokračuje rod Khön v nepřerušené linii.

Ve čtrnáctém století měla rodina Sakya čtyři větve. Z nich v současnosti existuje už jen jedna, která se jmenuje Dučhö. Na počátku devatenáctého století se tato větev rozdělila na dvě části, tzv. paláce, Drolma Phodrang a Phuntsok Phodrang. Členové obou paláců se střídají v nesení odpovědnosti držitelů trůnu Sakya.

Nejvyšší učení školy Sakya „Lamdre“ znamená v překladu „cesta a výsledek“. Výraz „Lamdre“ naznačuje, že tento posvátný systém učení shrnuje základní filozofii a praxe školy Sakya vedoucí k realizaci „neoddělitelnosti samsáry a nirvány".

 

Pět patriarchů tradice Sakya (pět zakladatelů) a „Šest ozdob Tibetu“

 

Pět z předních osobností tradice Sakya byli proslulí Sačhen Künga Nyingpo (1092-1158), Loppön Sonam Tsemo (1142-1182), Džetsün Drakpa Gyaltsen (1147-1216), Sakya Pandita (1182-1251) a Drogön Chogyal Phagpa (1235-1280). Společně jsou považováni za pět patriarchů tradice Sakya.

Dalšími proslulými duchovními mistry tradice Sakya jsou učitelé zvaní „šest ozdob Tibetu“. Jsou jimi Yakton Sengey Phel a Rongton Šedža Künrig, pověstní svojí odbornou autoritou v učení súter, Ngorčhen Kunga Zangpo a Zongpa Kunga Namgyal, kteří byli velmi vzdělaní v tantrách, a Gorampa Sonam Sengey a Šakya Čhogden, kteří byli velmi vzdělaní v sútrách i tantrách. Gorampa Sonam Sengey zahájil formální studium logiky v tradici Sakya.
 

Podškoly tradice Sakya

 
Podobně jako v ostatních tradicích tibetského buddhismu se v rámci hlavní školy Sakya postupně vynořila řada dílčích tradic.

Linie učení v rámci řádu, který ustanovil Ngorčhen Kunga Zangpo (1382-1457) a následní mistři tohoto řádu, jmenovitě Könčhok Lhundrup, Thartse Namkha Palsang a Drubkhang Palden Dhondup, vešla ve známost jako linie Ngor.

Linie Tsarčhen Losel Gyamtsa (1502-1556), známá jako Šeptaná linie Tsar, zahrnuje tajné doktríny, jako jsou větší či menší doktríny Mahákaly, Vadžrajogini, Dzambaly a dalších, a je známá jako tradice Tsar.

Z dalších tradic je důležitá tradice Dzongpa založená Dzongpou Kuna Namgyalem (1432-1496).

Školu Sakya božské linie rodu Khön bychom mohli přirovnat k hlavnímu kmenu stromu, ze kterého se další školy rozvětvují do různých směrů, ale v podstatě zůstávají spojeny se zdrojem.