Jeho Eminence Ngor Khangsar Shabdrung Rinpočhe
Dharma program v Praze
Spolu s Tibet Open House Vás srdečně zveme na víkend plný Dharmy:
Zmocnění Zelené Táry
pátek 18. 10. 2024
Sedmibodový trénink mysli - veřejná přednáška & meditace
Sobota 19. a neděle 20. 10. 2024
Místo konání: Tibet Open House, Školská 28, Praha 1 - Nové Město
Nahrávku Sedmibodového tréninku mysli najdete zde.
Jazyk: tibetsky s tlumočením do češtiny
Kontakt: info@siddhartha.cz, +420 777 178 129
Jeho Eminence Ngor Khangsar Shabdrung Rinpočhe
Khangsar Shabdrung Rinpočhe (nar. 1990) je hlavním lamou Khangsar labrang, jednoho ze čtyř klášterních sídel lamů linie Ngor tradice Sakya tibetského buddhismu. Rinpočhe byl v sedmi letech rozpoznaný Jeho Svatostí Sakya Gongma Tričhenem jako reinkarnace Khangsar Ngawang Khyentse Thupten Nyingpo (1913-1988), bývalého opata kláštera Ngor. Kromě intenzivního výcviku a výuky súter a tanter obdržel také četná učení a zmocnění od Jeho Svatosti Sakya Gongma Tričhena, J. E. Luding Khenčhen Rinpočheho a dalších velkých mistrů. Vyučuje a pobývá především v Manduwale a pečuje o komunity mnichů a mnišek v severní Indii.
Sedmibodový trénink mysli
Sedmibodový trénink mysli, tibetsky བློ་སྦྱོངས་དོན་བདུན་མ་, ložong dön dünma, je jeden z nejznámějších tibetských buddhistických textů týkajících se tréninku mysli, obsahující stručné a praktické instrukce k rozvinutí bódhičitty. Tyto instrukce přinesl do Tibetu Džowo Dže Atiša a později je sepsal Geše Čhekhawa.
Toto učení poskytuje konkrétní metody, jak přeměnit každodenní výzvy a nepřízně osudu na příležitosti k duchovnímu růstu a probuzení. Učení je navrženo tak, aby bylo použitelné v každodenním životě. Nabízí systematické techniky k rozpoznání a postupné přeměně negativních mentálních vzorců, emocí a postojů v pozitivní vlastnosti jako soucit, vyrovnanost a moudrost. Praxe se specificky zaměřuje na lpění na egu a postoje založené na sobectví, které jsou v buddhistickém myšlení považovány za základní příčinu utrpení. Kromě kultivace soucitu zdůrazňuje také důležitost pochopení prázdnoty a povahy mysli.
Český překlad tohoto textu najdete zde.
Zmocnění Zelené Táry
Tára (Skt. Tārā; Tib. སྒྲོལ་མ་, Drolma) je ženským bódhisattvou, který ztělesňuje ženský aspekt (mateřského) soucítění. Je jedním z nejoblíbenějších bódhisattvů v tibetském buddhismu a vadžrajáně. Její jméno znamená „Vysvoboditelka“. Existují různé formy Táry - Osm Tár, které chrání před strachem, nebo Jednadvacet Tár. Nejoblíbenější jsou Zelená Tára, která je spojována hlavně s ochranou, a Bílá Tára, která je spojována s dlouhověkostí.
V tibetském buddhismu se termín zmocnění používá pro rituální iniciační obřad, který autorizuje praktikující k provádění specifických tantrických praktik. Jedná se o formální přenos duchovních učení a praktik od učitele k žákovi.
Zde jsou některé z přínosů přijetí zmocnění Zelené Táry:
1. Pomáhá kultivovat hlubší soucit ke všem cítícím bytostem.
2. Přispívá k rozvíjení moudrosti, porozumění pravé povahy reality.
3. Pomáhá očistit negativní karmu a zatemnění.
4. Spojuje praktikujícího s linií učitelů, kteří praktikovali a předávali tato učení.
5. Praktikující obdrží požehnání od Zelené Táry a linie učitelů.
6. Zelená Tára je spojována s nebojácností, takže zmocnění a praxe pomáhají překonat různé strachy a úzkosti. Chrání před různými nebezpečími a překážkami, jak fyzickými, tak duchovními.
7. Ve vadžrajánovém buddhismu je zmocnění často považováno za nezbytné před zapojením se do určitých praxí souvisejících s jidamem.
Plný přínos zmocnění se obvykle projeví v kombinaci s průběžným studiem, praxí a vedením kvalifikovaného učitele.
Sliby a závazky
V rámci zmocnění jsou předány sliby útočiště a sliby bodhisattvy. K praktikování tantry se vážou tantrické závazky.
Z tohoto důvodu je zmocnění určeno výhradně pro buddhisty nebo pro ty, kteří se jimi chtějí stát.
S laskavým svolením Himalayan Art Resources
Sliby útočiště
Přijetí útočiště je základem a vstupní branou do všech buddhistických praxí, je základem všech slibů. Podstatou je přijetí Tří klenotů, tzn. Buddhy, dharmy a sanghy za své útočiště. Příčinami přijetí útočiště jsou strach z vlastního utrpení v samsáře, soucit s utrpením ostatních a víra ve Tři klenoty. Přijetím útočiště se formálně staneme buddhisty a slibujeme, že budeme považovat Buddhu za svého učitele, dharmu za cestu, po které půjdeme, a sanghu za své společníky na cestě. Po přijetí útočiště bychom neměli ubližovat bytostem.
Sliby bodhisattvy
Základem slibů bodhisattvy je závazek, že se stanu bodhisattvou, neboli tím, kdo chce dosáhnout buddhovství pro dobro všech bytostí. Slibujeme tedy, že nebudeme sobečtí, tzn. že budeme považovat ostatní za důležitější než sebe sama, a že se v tomto budeme cvičit. Pevně se rozhodneme, že budeme rozvíjet bodhičittu.
Jsou dva druhy bodhičitty: relativní a absolutní.
Relativní bodhičitta je přání dosáhnout buddhovství ve prospěch všech bytostí a cvičení se v metodách k dosažení tohoto cíle.
Absolutní bodhičitta je přímý vhled do absolutní povahy jevů neboli prvotní moudrost.
Tantrické závazky
V tantře existují kromě slibů útočiště a slibů boddhisatty i další závazky, které se dají shrnout do základních principů: je potřeba mít úctu k ostatním bytostem, nikomu neubližovat a naopak se snažit pomáhat.
Po obdržení tohoto zmocnění není nutné provádět každodenní praxi sádhany. Každý však může dobrovolně přijmout závazek praktikovat.
